Chabařovice a 2.liga míří pod křídla SKVD
To, o čem se už nějaký pátek veřejně šušká, se stalo skutečností. Družstvo žen TJ Slovan Chabařovice přichází do našeho nového klubu. Tím náš klub obsadí veškeré soutěže od nejmenší přípravky, až po ženy - a od kategorie U18 výš, vše v ligových soutěžích. Důležitá zpráva pro naše mladé hráčky, návaznost jednotlivých kategorií je kompletní. Trošičku Vám zkusíme tento krok přiblížit - o rozhovor jsem poprosil Regi Pánkovou - zkušenou hráčku Chabařovic :)
Ahoj Regi, díky za Tvůj čas - Chabačky jsou pro tebe i ostatní holky velká srdcovka, jak dlouho už v Chabařovicích válčíte?
2. liga se hrála v Chaba již v 80. letech. My jsme tam téměř ve stejném složení od sezóny 2013/2014.
Jak k tomu vlastně došlo, že jste začaly hrát tak vysokou soutěž zrovna v Chabařovicích?
Kolem roku 1995, po ukončení extraligy v Ústí nad Labem pod hlavičkou SKP Albia se hráčky rozprchly do týmů v Chabařovicích a Spartaku a válčily proti sobě v krajské soutěži. Následně se podařilo postoupit do 2.ligy a z důvodu zestárnutí a odchodu některých hráček jsme se spojily a pod hlavičkou Spartaku hrály 2.ligu (od 2006-2013). Mládežnické družstvo z bývalého SKP dorostlo a opět proti sobě ve druhé lize bojovaly dva týmy z Ústí nad Labem (SKP a Spartak v roce 2009). Myslím, že jsi u toho byl ty, Luboši Ale historie se opakovala a stejné důvody, jako v minulých letech nás donutily se sloučit v jeden tým. Dlouholetá historie (TJ Slovan Chabařovice hrával 2.ligu žen již v 80.letech pod vedením trenéra Václava Hajného), skvělé zázemí pro volejbal a podpora dlouholetého předsedy Vlasty Pabiána, nás opět navrátila do Chabařovic, kde od sezóny 2013/2014 úspěšně reprezentujeme TJ Slovan Chabařovic, i jako zástupci Ústeckého kraje na MČR seniorek.
Tak se vrátila nejvyšší volejbalová soutěž žen v Ústeckém kraji do Chabařovic.
Jaké největší sportovní úspěchy máte s děvčaty za sebou?
Několikrát jsme 2.ligu vyhrály a několikrát se umístily do 3.místa. Poslední sezóna 2024/2025 se také podařila a skončily jsem po velkém boji na 2.místě.
Několikrát jste tedy 2.ligu vyhrály, proč se nikdy nepostoupilo do 1.ligy?
Peníze a čas, to jsou hlavní důvody. Již nyní nás sezóna stojí kolem 100 tis. Kč. Za velké pomoci Slovanu Chabařovice a města Chabařovice se nám vždy podařilo sezónu finančně zvládnou. Náklady na vyšší soutěž jsou mnohonásobně vyšší, i z důvodu hraní 1.ligy pátky a soboty. To, že se hraje 1.liga právě i pátky, byl jeden z důvodů, proč jsem do toho nešly. Většina z nás má rodiny a být každý víkend dva dny mimo domov by neprošlo.
Jak Vás vlastně napadlo, spojit další kroky s SKVD? A proč zrovna s námi?
Zvažovaly jsme více variant. Ale rozhodlo to, že si můžeme zachovat v názvu družstva Chabařovice. Jak jsem již uvedla dříve, jsme Slovanu i městu moc vděční za podporu, kterou nám tolik let dávali, nehledě na to, že jméno Chabařovice je ve volejbalovém světě známé a budí respekt. Nechtěly jsem, aby Chabařovice zmizely z volejbalového světa.
Jaké cíle tedy, teď už "budeme" mít v následující sezóně?
Mnoho družstev 2.ligy omlazuje a je těžší s nimi držet krok. Nyní čekáme, kolik mlaďošek zůstane v Ústí a doplní náš kádr a kolik jich odejde na VŠ mimo. Podle předběžných informací by se nám měly vrátit i některé hráčky po zranění, některé ze zdravotních důvodů skončily a u některých se ještě čeká, v jaké budou zdravotní formě na začátku sezóny. Je hodně proměnných, které mohou rozhodnout, jak se bude dařit. Ale doufáme, že se sehrajeme a budeme hrát v první půlce tabulky a třeba se podaří opět utrhnout i nějakou medaili .
A nějaké dlouhodobé cíle? Kam to nasměrujeme? Dojde už konečně na tu 1.ligu?
Cílem je udržet co nejvyšší soutěž žen. Vše je o penězích a zázemí. Vyšší soutěž potřebuje lepší zázemí halu, kterou v Ústí nemáme. Chabařovická hala odpovídá, ale také by potřebovala rekonstrukci. A hlavně je to o mladých hráčkách, které takovou soutěž mohou hrát. Zatím ani jedno v Ústí pořádně nemáme, ale potenciál tu je myslím veliký.
Trošku odbočíme, co Ti vlastně volejbal přinesl do života?
Životní styl, mnoho smíchu a kamarádů.
Jak vzpomínáš na své trenéry z mládežnických kategorií?
Každý mi toho do života hodně dal, ať už tvrdším nebo přátelským způsobem. Od svých rodičů jsem měla od začátku své volejbalové kariéry dané desatero. A jeden z prvních bodů byl trenér má vždy pravdu a tím jsem se snažila řídit (občas to bylo těžké..).
Díky všem trenérům, kterými jsme prošly (Jirka Horák, p. Císař, p. Šín, p. Berka, Leoš Chalupa, Vlasta Žůrek,) jsem my všechny mohly dělat sport, který nám do života vnesl spoustu dobrého, zocelil nás a vytvořil krásná a trvalá přátelství (s některými spoluhráčkami jsem spolu od přípravky). Asi i díky tomu všemu, co jsem prožila s volejbalem, jsem sama začala trénovat.
Sama už nějaký pátek trénuješ kluky v SKV, změnily se nějak děti od dob, kdy jsi sama byla teenager?
Neřekla bych, že se změnily, spíš, že ubývá těch aktivnějších, zapálenějších Já osobně vidím problém v rodičích
Pohlížím na to jako hráčka, rodič i trenér. Jako hráčka jsem chtěla a stále chci být na každém tréninku, na každém zápase (i když jsem jako malá moc nehrála - trvalo mi trochu déle, než jsem vyrostla a o prcky moc zájem není). Jako rodič vnímám, že je občas těžké upřednostnit před rodinou akcí trénink nebo zápas. Ale jako trenér vím, že správná logistika a správná podpora celé rodiny dokáže skloubit oboje. Je potřeba jen chtít a to bych řekla, že rodičům chybí nebo to berou jen jako okrajovou záležitost a ne životní styl svého dítěte. Pak se to odráží i na dětech a na práci s nimi.
Ale věřím, že děti můžeme jako trenéři pobláznit a vzít je do našeho úžasného volejbalového světa. Mám radost, když vidím své bývalé svěřence, kteří už do volejbalového světa spadli, ať už jako hráči, rozhodčí nebo trenéři.
Jak dlouho ještě plánuješ hrát aktivně? Láká tě hodně, zahrát si se svou dcerou (Luckou?)
Dokut to zdraví dovolí. Zatím mě mladé mezi sebe berou, a to mi dává sílu hrát. Jsme skvělá parta a člověk se těší na trénink i na zápas, i když to občas bolí.
Samozřejmě je mým snem zahrát si s Luckou (snad by to také chtěla). Už jsem si s ní zahrála Kraj II., který jsem před třemi lety přihlásily s dalšími matkami a jejich dcerami a moc jsme si to užily. Hrál se ještě venku na antuce. Bohužel, ubývá antukových kurtů a týmy už hrát venku nechtějí. Tak se krajská soutěž přesunula do haly a v sezóně, kdy se hrají i ostatní soutěže a už nebyl čas. Tak snad se mi to ještě jednou podaří a zahraji si s ní.
Regi, moc Ti děkuji a budeme si držet palce, ať nám to v klubu šlape :)
P.S. jelikož v další sezóně budeme hrát i kraj žen, další rozhovor snad bude i s Černoškou, která bude mít tuto soutěž pod palcem
Luboš